Egypt - Hurghada

Chtěli jsme jet v září do Řecka a nakonec jsme skončili v srpnu v Egyptě. Naším hlavním kritériem totiž bylo, aby s námi jeli naši kamarádi. Ti však mohli jen v srpnu a do Řecka se jim nechtělo. Další kritérium bylo all inclusive, letecky, válečka a cena kolem 11 tisíc. Výběr nakonec vůbec nebyl složitý, protože na nás vyskočilo asi jen 5 zájezdů. Vybrali jsme tedy ten, který měl nejlepší hodnocení. A vybrali jsme dobře. 

Let trval něco přes 4 hodiny a absolvovali jsme ho se společností Travel service. Z minulosti jsem s TS neměla zrovna nejlepší zkušenost, vždycky na mě působili tak, že se příliš nestarají o to, co si cestující myslí, neboť většina pasažérů si tuto společnost ke svému letu nevybrala, ale pouze nastoupila do letadla, které jim určila cestovní kancelář. Nicméně tentokrát asi nemůžu nic moc vytknout. Dostali jsme na letadlové poměry hodně dobré jídlo a zdarma jeden nealko drink (na výběr voda, cola, sprite). Nealko nápoje by možná mohly být rozšířeny alespoň o čaj a vodu, nicméně za tu cenu je dost velká výhra alespoň to jídlo s vodou. Co mě teda trochu zarazilo bylo to, že při check inu jsme pána za přepážkou poprosili o sedačky u okýnka za sebou (byli jsme 2 páry). Na naši prosbu nám pán odpověděl, že to rozhodně nepůjde, protože je tady hodně rodin s dětmi a on šetří okýnka pro tyto rodiny. Milejší by mi popravdě bylo, kdyby si ten pán vymyslel, že u okýnka už není místo, než aby nám v podstatě řekl, že upřednostní jiné pasažéry. Nehledě na to, že v celém letadle bylo asi tak 10 dětí, přitom míst u okýnka je zhruba 50. Dostali jsme tedy 3 sedačky vedle sebe a 1 přes uličku. Nakonec nám to přineslo docela zábavu, protože nikdo přes uličku sedět nechtěl, takže jsme to vymysleli fikaně a každou hodinu jsme se střídali :D 

Po příletu jsme si koupili egyptskou simku za 10 dolarů, která nám poskytla data o objemu 12 GB, tudíž jsme mohli zuřivě zásobovat svět našimi zážitky. Wifi na hotelu totiž stála 10 dolarů za hodinu. Trošku nepoměr. Po příjezdu do hotelu Grand Plaza jsme každý pár vložil do pasu 10 dolarů s požadavkem, že bychom rádi bydleli u sebe a co nejblíž k moři, ideálně s výhledem na moře. Recepční si nadšeně našich 20 dolarů vzal a přidělil nám pokoj na tom úplně nejvzdálenějším místě od moře. I přesto, že tou dobou už byly asi tři hodiny ráno jsme se navztekaně vrátili zpátky na recepci a začali debatovat o tom, že tohle není úplně to co jsme si představovali. Recepční nám na Alláha odpřísahal, že všechny pokoje kolem moře jsou zabrané a na důkaz svých tvrzení nám předložil seznam pokojů, do kterých ubytoval ostatní Čechy. To nás trochu uchlácholilo a začali jsme cítit vděk za náš pokoj, který alespoň nebyl ve sklepě. 

V souhrnu se mi hotel moc líbil. Pokoje byly celkem prostorné a hlavně čisté. Pláž byla taky celkem pěkná, jen ji trochu kazily všudypřítomný plastový lehátka. Když byl člověk ochoten dát v sázku vlastní život a prodrat se přes útesy do vln, bylo u hotelu i moc hezký šnorchlování. Ze všeho nejlepší byl ale bar v bazénu, ve kterém jsme trávili prakticky všechen čas. Egyptský drinky jsou sice naprostá katastrofa, ale tak po třetí skleničce, to člověku celkem přestane vadit. Stravování byl takovej průměr, ale něco k jídlu si vybere asi každý. Mě nejvíc chutnaly snídaně. Kousek od hotelu je diskotéka Elements, ve které jsme strávili poslední divoký večer. O bezpečnost se bát nemusíte, neboť před vstupem projdete důkladnou bezpečnostní kontrolou a celý večer vás bude z venku hlídat parta asi 5 policajtů. Vůbec celá Hurghada je hodně dobře hlídaná. Spoustu lidí se divilo, že jedem zrovna do Egypta, ale já zastávám názor, že nemá žádný význam omezovat svoje cestovatelský aktivity a dokud v zemi není válka nebo nějaká jiná extrémní situace, tak nevidím důvod proč se jí vyhýbat. 

Pokud budete v Hurghadě, tak určitě můžu všemi deseti doporučit dva výlety. První z nich je výlet na Saharu na čtyřkolky. Každý jsme dostali svoji čtyřkolku, helmu, šátek přes obličej a mohli jsme vyrazit na hodinovou jízdu pouští. Pro mě to byl pořádnej adrenalin, protože čtyřkolka může jet až 50 km/h a to už jsem se chvilkama i trošku bála. Každopádně to byl jeden z nejlepších zážitků vůbec a všem bych ho doporučila. Dojeli jsme až do beduínské vesnice, která se rozkládala na nádherném místě v poušti mezi horami. U beduínů jsme se projeli na velbloudovi, pokochali se západem slunce a vydali se na zpáteční cestu. Tu jsem si užila snad ještě víc než tu první a to díky příjemnějšímu počasí a také díky tomu, že jsem se už trochu otrkala a neměla jsem z rychlé jízdy takový strach.

Druhým výletem bylo šnorchlování v okolí ostrova Giftun. V Egyptě jsem byla už po čtvrté, ale i tak jsem ze šnorchlování byla strašně překvapená, protože to byla vážně nádhera! Vůbec si nevybavuji, že bych někde viděla krásnější podmořský svět. Když jsme se dosyta nabažili všech těch tvarů a barev, čekal nás výborný oběd na lodi a pak ještě koupačka na ostrově Giftun, který by byl určitě nádherný, ale bohužel to dost kazily davy turistů, které na ostrově byly s námi.