Croatia - Mali Lošinj

Croatia is a country located across the sea from Italy. I have been in Croatia about 10 times or more. It is a typical destination for Czechs and honestly I do not know anyone around me who has never been there. We have been going to this place every year with my family whole childhood and even in my grown age I have visited this country a few times. Last trip was held this summer togehter with my boufriend and two friend. At 5 am we squeezed us into my little car and our trip started.. Mali Lošinj is located at the Cres island. The roads are terrifying there! Whoever built them did not expect any huge traffic as the roads are so narrow it is not possible to drive without any damages. After one and half hour of crazy drive we arrived to Mali Lošinj. We were accommodated in an apartment called Zvjezdana that costed 455 euro for 12 days for 4 persons that was pretty good deal. The house was situated at the top of the hill so our way from the beach was a mounaineering experience. After a few days we were sick of it and started going by car.

Chorvatsko je místo, kde jsem byla mnohokrát. Jezdili jsme sem s rodinou a známými pravidelně každý rok celé dětství a i v dospělosti jsem Chorvatsko navštívila několikrát. Poslední výprava se uskutečnila v červenci o těchto prázdninách. V 5 ráno jsme se já, můj přítel a naši kamarádi poskládali do mého mini autíčka a mohli jsme vyrazit. Naším cílem bylo městečko na ostrově Cres - Mali Lošinj. Silnice na Cresu jsou vážně ohromný zážitek. Ten kdo je stavěl nejspíš nepočítal s každodenními návaly turistů. Na silnici se pohodlně vedle sebe vejde zhruba auto a kolo. Pokud máte tu smůlu, že nejste kolo a potkáte v protisměru auto, počítejte s tím, že si buď ulomíte zrcátko o skálu nebo spadnete dolů do propasti (a nečekejte že vás zachrání svodidla, žádná tam nejsou). Přibližně po hodině a půl dorazíte úplně zničení do Mali Lošinj. Toto město je turistickým centrem ostrova a jak jsme při pozdějším výletě zjistili, také jediným místem, kde to trochu žije. Bydleli jsme v apartmánu Zvjezdana. Na 12 dní nás celý apartmán pro 4 osoby stál 455 euro, což byla skvělá cena, vykoupená tím že dům se nacházel asi tak v nejvyšší nadmořské výšce, kterou ve městě najdete. Každá cesta z pláže tedy znamenala úmorný horolezecký výšlap. Po pár dnech už nás to tak štvalo, že jsme na pláž začali jezdit autem.

The city center was located around the harbour and it was quite far from our accommodation again. The night journey was not as exhausting as journey during the day since there was not so hot weather at night. Mali Lošinj is totally different from other parts of Croatia I have visited before. The beaches are not pebbly but rocky. As I have already mentioned in my Malta post the rocky beaches are not my cup of tea. Finally I had to admit the sea was very clean and there were only a few people on the beach. Compare to other Croatian destination you can find here some sealife. The only disadvantage was no food shop around the beach.

Centrum města se rozprostírá kolem přístavu, od našeho ubytování tedy opět parádní štreka, která už naštěstí nebyla tak úmorná, jelikož v noci nehrozil úpal a alespoň jsme trochu rozchodili večerní drinky. Mali Lošinj mě vcelku překvapil, jelikož se jedná o trochu jiné Chorvatsko než jak ho znám ze svých předchozích návštěv. Obvykle jsme jezdili někam do okolí Makarské, kde pláž a noční život byli na jednom místě. V Mali Lošinj jsou pláže úplně na druhou stranu od centra a ještě ke všemu jsou skalnaté, což jak už jsem zmínila v příspěvku o Maltě není zrovna můj šálek čaje. Nakonec jsem ale ocenila čistou vodu a soukromí. Na naší pláži totiž téměř nikdo nebyl. Na Chorvatsko je zde také vcelku solidní podmořský život. Bylo to poprvé co jsem v Chorvatsku viděla i něco víc než jenom šutry a ježky. Nevýhodou bylo, že se poblíž pláže nenacházel žádný stánek s jídlem a tak jsme museli vždy vyrazit zásobení jídlem na celý den.

Nighlife is very busy here. There are many bars, restaurants and even some disco near the harbour. We tried a few restaurants. The best meal we tired was in the restaurant called Bocca Vera. I have never eaten so delicious calamari in my life. Great dinner was also in Delfin restaurant. We ordered fish plate so we could try macrella, octoppus, calamari and so on. On the other hand we did not like the restuarant called Nino where we ordered shrimps. We recieved scampi, that are some huge crayfish. It smelled weird, tasted avarage and costed too much. Stuff did not speak any language except croatian. There was also a non stop Kebab in the city center and fast food called Buldog, where you could buy pizza, french fries, hamburgers, nugets, sandwiches and all these fast food things.

Noční život je zde opravdu vydatný. Podél přístavu se nachází spousta restaurací, barů a objevili jsme i jednu diskotéku. Restaurací jsme vyzkoušeli hned několik. Nejlepší jídlo jsme měli poslední den v restauraci s názvem Bocca Vera. Tak výborné kalamáry jsem ještě nikdy neměla. Pochutnali jsme si i v Delfínovi na rybím platu, které jsme si objednali hned první den a mohli jsme tak vyzkoušet chobotničky, makrelu, kalamáry a další mořské speciality. Naopak příšerný zážitek byla restaurace Nino, kam jsme se vydali na krevety. Místo krevet jsme dostali škampy, což jsou obří raci. Divně to smrdělo, chuťově také nic moc a cena byla kolem pětistovky. To, že personál neuměl žádným jazykem, kterým bychom se mohli dorozumět už byla jen třešnička na dortu. Ve městě se také nachází non stop Kebab a fast food Buldog, kde prodávají pizzu, hranolky, hamburgry, nugety, sandwiche a všechny tyhle fast foodový věci. Buldog byl pro nás také zdrojem internetového připojení, protože jeho wifi se dala chytnout i na protější lavičce.

Mali Lošinj by night

Fish plate

Calamari

Shrimps alias Scampi

There is also a park called Čikat in Mali Losinj and it is such a beautiful place! You will get there by walk around few squater houses but then you are rewarded by a long path around the sea surrounded by a white cliff from one side and by a forrest from the other side.

V Mali Lošinj se také nachází park Čikat, jehož návštěvu rozhodně doporučuji! Cestou od přístavu nejprve projdete kolem několika squaterských domů a pak už vás čeká několikahodinová vycházka po stezce podél moře lemovaná bílými útesy z jedné strany a lesem ze strany druhé. Cestou zpět jsme prošli kempem, který byl tak trochu flashback do 90. let - plno stanů, řízkařů a lidí myjících se v lavoru.

In the middle of our holiday we took a trip around the island. Our main goal was reservoir Vranska and capital of the island Cres. We were not allowed to go to the reservoir since it is a main source of drinking water. City of Cres sucked. We spent there about one hour and did not see anything interesting at all. We compensated this disappointment our last evening when we set out the hill above the city and watched there a beautiful sunset.

The journey back home turned out to be crazy. After defeating narrow island roads we were waiting for our ferry when two boys came and started to clean our car window. We were really gratefull few hours later. During the journey we were hit by a huge storm and when we speeded up on the highway our windshield wiper flew away. Well we bought another one at the gas station, our boys repaired it but after few meters it flew away again. Finally we were saved by a Slovenien car mechanic and we had to pay for another windshiled wiper. Luckily it works until today but the end of our trip became pretty expensive due to this adventure.

Zhruba uprostřed dovolené jsme podnikli výlet po ostrově. Naším cílem byla Vranská přehrada a hlavní město ostrova Cres. K Vranské přehradě byl zákaz vstupu, protože je zdrojem pitné vody pro celý ostrov, takže jsme ji viděli jen z dálky. A ve městě Cres nebylo vůbec nic. Výlet po ostrově byla tedy vcelku ztráta času. Toto výletní zklamání jsme si vynahradili poslední den dovolené, kdy jsme se vypravili na horu rozprostírající se nad městem, kde jsme mohli sledovat vážně krásný západ slunce. 

Cesta domů byla vcelku spletitá. Po zdolání ostrovních silnic se nám při čekání na trajekt nabídli dva chlapíci, že nám umyjí okno u auta, za což jsme jim o pár hodin později vážně poděkovali. Během cesty nás zastihla šílená bouřka a jakmile jsme najeli na dálnici, tak ve větší rychlosti stěrač uletěl. Po pár metrech jsme naštěstí narazili na benzínku, kde jsme si koupili stěrač nový. Chlapci, budoucí inženýři, ho odborně přidělali a když jsme najeli zpět na dálnici, stěrač opět uletěl. Následujících několik kilometrů jsme jeli jen po paměti, protože bouřka neustávala a ke všemu štěstí chybějící stěrač byl zrovna ve výhledu řidiče. Nakonec nám pomohl Slovinský automechanik, u kterého jsme koupili další stěrač, který šťastně stírá až do dnes. 

Beautiful sunset above the city

Our life savers