Vánoční Moskva

Přiznám se, že by mě asi jen tak nenapadlo jet do Moskvy, kdyby nebylo kamarádů, kteří si Moskvu naplánovali jako předvánoční výlet a pak nás nevzali s sebou. Celkem dost lidí se divilo, proč jedeme zrovna do Moskvy. Nejedná se zrovna o destinaci, kterou si člověk běžně vybere na prodloužený víkend. Každopádně musím říct, že je to velká chyba. Moskva je skvělá, jídlo je tam skvělý a i ceny jsou v porovnání s výletem směrem na západ o dost příznivější.

Ještě před cestou je potřeba získat víza. Musíte si sehnat pozvání, které se dá objednat online za 500 Kč a následně se s ním, vyplněným formulářem, potvrzením o pojištění a pasovou fotkou dostavíte na ruskou ambasádu, kde za další poplatek obdržíte během týdne do pasu vízum. Není to žádný složitý proces, ale je potřeba na to nezapomenout.

Letenku jsme si koupili u ČSA a přistávali jsme na letišti Sheremetěvo, které se nachází asi hodinu cesty od centra města. Při příletu jsme si jako už klasicky pořídili místní sim kartu a pak se nechali zlanařit a jak už to tak bývá také trochu obelhat taxikářem, který nás do města dovezl asi za 700 Kč. Tvrdil nám, že cena vlaku je stejná a navíc budeme mít větší pohodlí. Vlak byl levnější asi o polovinu a o nějakém pohodlí se nedalo mluvit. Seděli jsme v jeho extrémně přetopeném autě namačkaný jako sardinky a co chvíli se v důsledku šílené jízdy brzda plyn báli o život.

Ubytování našla kamarádka v hotelu Mini Hotel near Theater. Hotel byl opravdu maličký, myslím, že v něm mohlo být tak do 10 pokojů, ale byl moc hezký a čistý. Navíc byl skvěle umístěn, takže na Rudé náměstí jsme to měli kolem 5 minut pěšky. V naší ulici se nacházelo také spoustu restaurací a obchodů, takže Mini Hotel můžu rozhodně doporučit. 

Jelikož jsme přistáli až po setmění, tak hned cestou z letiště jsme byli ohromeni neskutečnou vánoční výzdobou, kterou se Moskva pyšní. Velkolepou výzdobu najdete na každém rohu, a to i v zapadlejších částech města, kde byste to ani nečekali. Nikdy jsem asi nic podobného neviděla. V Moskvě se také nachází největší kluziště na světě, které jsme si naplánovali na poslední večer. Jaké bylo naše zklamání, když jsme přijeli na místo a zjistili jsme, že kluziště je zavřené, protože se na něm natáčí nějaký film. Nicméně vypadalo to opravdu nádherně, takže pokud budete v Moskvě v průběhu vánočního období, určitě kluziště nesmíte vynechat! 

 

Nejkrásnější část města je rozhodně centrum okolo Rudého náměstí. Na něm najdete Chrám Vasila Blaženého, Kreml, Státní historické muzeum a nákupní centrum Gum, ve kterém rozhodně musíte zavítat na záchod, který je tím nejluxusnějším záchodem, jaký jsem kdy viděla :D Do Kremlu si můžete koupit asi za 300 Kč vstupenku, díky které se dostanete i za hradby a můžete si tak prohlédnout všechny možné chrámy, které se uvnitř nachází. Některé se dají prohlédnout i zevnitř, do některých se pak musí platit vstup extra. My jsme si zaplatili extra vstup pouze do Chrámu Vasila Blaženého, který stál myslím také okolo 300 Kč.

Na Rudém náměstí najdete také hrobku, kde odpočívá nabalzamovaný Lenin. Otevřena je pouze v některé dny a hodiny a údajně se zde stojí nekonečné fronty. My jsme dorazili hned na otevíračku na 10 hodinu a před námi stálo asi 20 lidí. I když jsme pak odcházeli, tak fronta nebyla nijak zvlášť dlouhá, ale asi záleží na období, ve kterém do Moskvy zavítáte. Samotná hrobka na mě nepůsobila vůbec příjemně. Jedná se o temnou místnost, v jejímž středu leží otevřená rakev s Leninem, který vypadá jako by byl z vosku. Dokonce si prý vůbec nepřál být pohřben tímto způsobem, ale chtěl být na hřbitově vedle své matky. Stalin s ním však měl jiné plány a rozhodl se vytvořit tenhle bizár. Těžko říct, jestli je to skutečný Lenin nebo vosková figurína, nicméně je vážně dost zvláštní něco takového vidět.  

 

 

Během naší návštěvy byla Moskva celkem prázdná. Jediné davy lidí, které jsme viděly se nacházely v metru. Když už je zmínka o metru, tak to je rozhodně něco, co nesmíte v Moskvě vynechat. Metro je ohromné, má snad 20 linek a není úplně jednoduché se v něm zorientovat, čemuž nepomáhají ani všudypřítomné nápisy v azbuce. Nicméně jednotlivé zastávky jsou opravdu nádherné a přijdete si v nich jako v nějaké galerii. Vydali jsme se po okružní lince kolem města, která slibovala nejhezčí zastávky. Vždy jsme na každé stanici vylezli, prohlídli si ji a počkali na příjezd dalšího metra, které nás dovezlo na další zastávku. Celá projížďka trvala asi hodinu. 

Předposlední den jsme se vydali i trochu dál od centra, kde to vypadalo asi tak, jak si většina lidí Rusko představuje. Spousta socialistických staveb, na dohled obří paneláky, ve kterých žijí tisíce lidí, vybydlené budovy a sem tam nějakej podivnej bizárek, jako třeba 10 metrový  svítící medvědi před Gorkyho parkem nebo 40 metrová socha Petra Velikého. Ani v těchto odlehlejších částech ale nechybí velkolepá vánoční výzdoba. 

 

V Moskvě se nám podařilo ochutnat i celkem dost místních jídel, jako jsou boršč, peleniky, lepeniky, sledě na všechny možné způsoby a přehnaně moc vodky. Po jednom vodkovém večírku jsme skončili v luxusním hotelu Metropol, kde jsme v našich moirových tričkách a obřích bundách působili trochu nepatřičně. Měla jsem tady ale snad nejlepší drink ve svém životě. 

Všechno, co jsem v Moskvě vyzkoušela mi moc chutnalo a navíc i ceny (až na drink v Metropolu) byly celkem příznivé. Určitě se dalo skvěle najíst i napít za ceny nižší nebo dost podobné těm v Praze, což je proti výletům směrem na západ příjemná změna. 

Rumka Vodki Leps - tady jsme ochutnali spoustu různých druhů vodek, sleďové jednohubky, taštičky plněné sýrem a knedlíčky plněné masem. Prostředí je moc hezké.

Varenycha - super boršč i lepeniky na milion způsobů, včetně toho na sladko. Dá se tady sehnat i super snídaně. Interiér je v ruském duchu, ale aspoň si člověk přijde autenticky.

Lepim i Varim - menší bistro, kde musíte mít trošku štěstí, abyste si sedli, ale pak si můžete vybrat z nepřeberného množství peleniků plněných vším možným. Vyzkoušeli jsme různé druhy a vše bylo super. 

Mu Mu - úplně nevím, jestli bych toto místo doporučila, ale pojí se k němu celkem vtipná historka, tak mi nedá, abych ho nezmínila. Vypravili jsme se sem na snídani hned první ráno. Jedná se o takový trochu lepší bufet, kde si vezmete tác, talíř a postupujete řadou, přičemž si ukazujete co byste chtěli na talíř naložit. Jelikož jazyková bariéra pro nás byla v Rusku opravdu velká, tak jsme se museli spolehnout na ruce a nohy, což v případě vyjádření jídla může být celkem problém. Chtěla jsem něco trochu snídaňového, ideálně vajíčka. Začala jsem sleděma a pak mě zaujalo něco, co vzdáleně vypadalo jako volské oko. Ukázala jsem tedy paní kuchařce, ať mi to nandá. Dost mě překvapilo, že trvala na tom, že k tomu musím mít nějakou přílohu. Snažila jsem se jí vysvětlit, že bramborou kaši k vajíčku vážně nechci, ale protože se nehodlala vzdát, tak jsem si řekla oukej, asi nějaká místní specialitka, tak se nebudu bránit. No jaké bylo moje překvapení, když jsem vajíčko rozkrojila a ukázalo se, že se jedná o hovězí plátek na cibulce pokrytý nějakou bílo-žlutou kejdou :D A tak je Moskva vůbec prvním místem, kde jsem snídala hovězí na cibulce s bramborovou kaší.

Nevím, jestli rusové anglicky skutečně neumí nebo to jen předstírají, nicméně nikdo nebyl schopen/ochoten s námi konverzovat ani na té nejzákladnější úrovni. Když jsme se v hotelu snažili zjistit, jestli je voda v kohoutku pitná, tak po několika pokusech nám paní recepční řekla, že party na pokoji mít můžeme, ale ať jsme hlavně potichu. V metru, když jsme se snažili zjistit, jaký lístek nám bude stačit na naši okružní jízdu jsme narazili na okýnko s nápisem "We speak English." Celý nadšený jsme se k němu vydali, ale nacházela se za ním jen tetka, která rozhodně anglicky nemluvila a celou dobu na nás jenom rusky něco hulákala. Nejlepší pokec v angličtině proběhl asi během kontroly při vstupu do hrobky Lenina, když mi policajt prohrabával batoh. Lidé v Moskvě ale byli překvapivě celkem fajn. Doposud jsem potkala očividně jen výběr těch vůbec nejhorších a nejprotivnějších rusů, takže mě překvapilo, že dokážou být i celkem milí a usměvaví. 

V každém případě mě Moskva velice příjemně překvapila a myslím, že jsem zde nebyla naposled.