Naše svatba ♥

3. 8. 2019 jsme se se Zdeňkem po devíti letech a pár měsících vzali. Od té doby, co jsme se zasnoubili, tak jsem si pořád představovala jak naše svatba asi bude vypadat, jak si jí užijeme a co všechno se pokazí. Věděla jsem, že budu mít nejlepší svědkyni a skvělý kamarády, kteří nám se vším pomůžou, ale i tak naše svatba naprosto předčila veškerá moje očekávání. A protože si ten den chci uchovat nejen v paměti a na fotkách, řekla jsem si, že o něm také něco napíšu.

Třeba tenhle článek někoho, koho svatba teprve čeká může inspirovat. Musím říct, že úplně nejvíc zkušeností jsem nasbírala v loňském roce, kdy jsme se zúčastnili hned čtyř svateb, a tak jsme vlastně docela přesně věděli, co by se nám na té naší líbilo a co bychom klidně vynechali.

Termín & Místo

K mému překvapení tahle část svatby vlastně byla zařízená ještě předtím než jsem se o nějaké svatbě dozvěděla. Jakmile jsem řekla ano a trochu jsem se vzpamatovala, tak jsem samozřejmě hned začala přemýšlet, že v létě svatbu určitě nestihneme, protože zasnoubení proběhlo na konci října. Zdeněk mi však úplně vyrazil dech, když řekl, že místo i termín už máme předběžně zarezervované. Ještě předtím, než mě požádal o ruku, totiž vymyslel termín, který se s ničím nebude krýt a následně s mojí mámou potají objel pár míst a jedno, které se mu líbilo, hned pro jistotu zamluvil s tím, že po návratu z Bali se na něj pojedeme podívat. Ještě na Bali mi na papír nakreslil, jak to přesně na místě vypadá a všechno mi popsal a já už jsem věděla, že se mi tam určitě bude líbit. Naším svatebním místem byl Statek Vitice, kde se letos konaly svatby poprvé, protože majitelé si koupili starší statek teprve nedávno a přes zimu prošel úplnou rekonstrukcí. Menší nevýhodou bylo, že jsme tedy vlastně vůbec nevěděli, jak místo bude finálně vypadat, což však bylo vykompenzováno poměrně nízkou cenou. 

Svatbu včetně obřadu jsme chtěli mít určitě celou na jednom místě, abychom se vyhnuli přejíždění. Statek jsme měli zarezervovaný od pátku do neděle, což je podle mě velká výhoda, protože v pátek si všechno v klidu nazdobíte a připravíte a v neděli si naopak můžete v klidu pospat a pak vše zase uklidit.

Hned od začátku jsme také měli jasno v tom, že chceme mít pronajaté čistě jen místo, bez jakýchkoliv služeb, jídla nebo pití. Přijde mi to lepší, protože pak si člověk opravdu vše udělá naprosto podle svých představ a nemusí se rozčilovat s některými majiteli, kteří vám udělí akorát milion příkazů a zákazů, co na své svatbě můžete nebo nemůžete.

V areálu statku se nachází velká stodola s barem a přístřeškem pro catering. Nám se do přístřešku nakonec vešel i sweet bar a chillovací zóna, kde jsme udělali také fotokoutek. Kousek nad stodolou je sad, ve kterém je připravena i slavobrána na obřad. Z čeho jsem měla úplně největší hrůzu bylo počasí. Obřad jsme chtěli mít venku a pak také venku bylo několik míst na posezení, která jsme rozhodně nechtěli rušit. Celou dobu jsme měli předpověď počasí pěknou, ale asi týden před svatbou se to rapidně zhoršilo a den před svatbou nebyla naděje, že ten den nebude pršet. Sledovali jsme asi 5 stránek s počasím a všude pravděpodobnost deště 70-80 %. Na poslední chvíli jsem ještě objednala 40 průhledných deštníků a už jsem byla smířená s tím, že naše svatba se bude odehrávat převážně uvnitř. Dodnes tomu nedokážu uvěřit, ale v náš den pršelo asi 30 vteřin! Jinak počasí vyšlo úplně dokonale. Sem tam sluníčko a teplota kolem 25 stupňů. Kdo četl článek o Filipínách, tak ví, že všechen déšť světa se nám šetřil na svatební cestu, ale nám to bylo jedno, protože na svatbě i přes všechny tragický předpovědi bylo krásně.

Dekorace & Květiny

Co se týká dekorací, tak jsem se snažila nakupovat všechno postupně. Nejvíc jsem objednávala věci na Aliexpressu a na Mojeparty.cz. Výhodou Aliexpressu jsou velice nízké ceny za prakticky stejné zboží, které se na českých webech prodává mnohonásobně dráž.

Mnoho dekorací jsem měla také půjčeno od kamarádek z jejich svateb a něco jsme s holkama i vyráběly samy. 

Krásná oznámení, jmenovky, pozvánky a nejrůznější další tiskoviny dělá Michal. Objednávala jsem zde jak pozvánky/oznámení, tak i jmenovky na stůl a opravdu jsem byla spokojená. S Michalem byla super komunikace a vše přišlo navíc moc hezky zabalené.

Od majitelů, kteří nám pronajímají statek jsem také dostala seznam dekorací, které nakoupili oni, takže jsme využili i něco, co bylo na místě.

Květinová výzdoba podle mě udělá na svatbě opravdu hodně. Já jsem zvolila Kytky od Pepy, kde mají na Prahu super ceny. Nechávala jsem si uvázat kytku pro sebe, svědkyni a mámy a menší kytičku do klopy pro ženicha, tátu a svědka. Pak jsem si objednala samostatně růže, karafiáty, nevěstin závoj a eukalyptus a na místě jsme to s holkama rozstrkaly do váziček. Na poslední chvíli jsem si ještě objednala vazbu na slavobránu, která udělá taky dost parády.

Šaty

Šaty pro mě, asi jako pro každou nevěstu, byly velká věc. Měla jsem docela strach, že se mi nic nebude líbit nebo mi nic nepadne. Měla jsem objednávku asi do 4 salónů, nicméně nakonec to bylo docela jednoduché. Nejdřív jsem byla v Šaty go home, kde mě trochu překvapilo, že šaty neměly žádné velikosti, všechny byly spíš menší s tím, že pokud někdo potřebuje větší velikost, tak tam všívají různé vsadky a podobně. To se mi teda moc nelíbilo a abych byla upřímná, tak většina šatů mi přišla dost použitá. Bylo na nich prostě vidět, že si je denně zkouší a osahává několik slečen.

Po návštěvě Šaty go home jsem byla přesvědčena, že si jen obejdu pár salónů, inspiruju se a nakonec si šaty nechám na míru ušít. Moje druhá návštěva pak byla v salonu Bella v Hradci Králové. Tam to byla úplně jiná písnička. Každé šaty, které jsem na sebe oblékla mi dokonale padly. A do jedněch jsem se tak zamilovala, že jsem věděla, že už nechci žádné jiné. Navíc v salonu pracovala strašně milá paní. 

Jinak moje osobní tipy, na salóny, ve kterých se mi podle fotek líbily šaty nejvíc jsou Bella, Adina, Sandra Mark, Le Monika nebo Maggie.

Jídlo&Pití

Jelikož jsme měli pronajaté pouze samotné místo bez jakéhokoliv dalšího servisu, museli jsme si najít vlastní catering. Zde jsme neváhali ani minutu a oslovili jsme firmu, která dělala catering našim kamarádům. Jejich jídlo bylo naprosto vynikající, takže nebyl důvod hledat cokoliv jiného. Měli jsme od nich zajištěno pohoštění na celý den. Ráno něco menšího na přivítanou, v poledne společný oběd, odpoledne raut a večer grilování. Co se týká pití, tak to jsme si kupovali všechno sami. Sudy piva v Makru a víno u našeho oblíbeného vinaře Mádla z Velkých Bílovic, který nám nejdřív udělal degustaci, pak nám dal několik lahví na ochutnávku a následně jsme si tam přijeli koupit vína, která nám chutnala nejvíc. Tvrdej alkohol jsme pak kupovali postupně v průběhu roku vždy když se objevila nějaká akce. Jinak velkou výhodou vlastního alkoholu je především to, že vám ho opravdu hodně zbyde. My máme zásoby odhadem tak na další 3 roky.

Dort a sladké

Sehnat dort, který by nestál 10 tisíc a byl podle mých představ byl trochu oříšek. Napsala jsem opravdu na spoustu míst, ale buď se mi to zdálo přehnaně drahé nebo nebyl zajištěn odvoz na místo. Já jsem určitě chtěla, aby nám dort dovezli přímo na svatbu, protože si moc neumím představit, že bych ještě v sobotu ráno měla někoho zatěžovat vyzvedáváním dortu. Nakonec jsem sehnala jednu paní přímo z Čáslavi - Nejen makronky od Zuzanky, která dělá moc hezké dorty, má velice příznivé ceny a dort je schopna na místo i dovézt. A co je nejdůležitější, dort byl opravdu výborný.

Co se týká ostatních sladkostí, tak tam jsme měli velké štěstí, protože mamka mojí svědkyně se nabídla, že nám sladké upeče. A její věnečky, větrníčky a kremrolky jsou bezkonkurenční! Jedny luxusní větrníčky pak upekla i sama svědkyně, která dokonce nedávno začala péct nejlepší a taky nejkrásnější sladkosti nejen pro své blízké, takže určitě se podívejte na instagram @jetolaska a něco si od ní objednejte!

Prsteny

Tam jsem měla představu o tom, co chci, jasnou úplně od začátku. Prošla jsem pár webů a nakonec jsem se stejně vrátila k Eppi, odkud mám prsten zásnubní a díky tomu jsme tam měli i 10 % slevu na další nákup, takže jsme ji hned využili. Zajímavé prsteny, na které jsem při hledání narazila jsou ještě prsteny Kadaník, které jsou hodně originální, čemuž ale odpovídá i cena.

Hudba, Foto, Video, Make-up

I tady jsme měli práci trochu ulehčenou, protože video i hudbu jsme převzali z loňských svateb našich kamarádů.

S make-upem a vlasy jsem si užila docela zábavu. Měla jsem dojednanou slečnu, co mě měla namalovat a učesat a i přesto, že byla strašně milá, tak na zkoušce jsem s výsledkem nebyla spokojená. Vůbec jsem se v líčení necítila a vypadala jsem jako někdo úplně jiný. Rozhodla jsem se tedy, že nejlíp se budu cítit, když se namaluju sama. A nakonec jsem za tohle rozhodnutí byla moc ráda. Podle mě by nevěsta měla pokud možno vypadat přirozeně a tak, jak je zvyklá. Účes mi původně měla dělat stejná paní jako make-up. Nejdřív jsem si myslela, že si něco spíchnu sama, ale nakonec jsem se svěřila do rukou svědkyně. Opět jsem chtěla mít vlasy spíš tak, jak jsem na to zvyklá. Sice moje líčení ani vlasy nebyly od profesionálů, ale já jsem se cítila celý den příjemně, což pro mě bylo nejdůležitější.

Co se týká hudby, tak tady může vyvstat otázka, jestli je lepší živá kapela nebo DJ. Nemám nic proti ani jedné variantě, ale my jsme se nakonec rozhodli pro DJ. Výhodou je nepochybně cena a pak také to, že DJ vám zahraje jakoukoliv písničku si usmyslíte, což kapela ne vždy zvládne. Na můj vkus také kapely někdy až moc často dělají přestávku, což může dobře rozjetou párty trochu zabít. Náš DJ byl navíc tak skvělej, že to s náma vydržel táhnout až do 4 do rána. 

Co se týká fotografa, tak ten mi dal docela zabrat. Moje představy byly totiž cenově hodně jinde než náš budget :D Nakonec jsem narazila na dvojici fotografů, jejichž fotky se mi celkem líbily, cena byla více než příznivá a zároveň neváhali přijet poměrně hodně velkou vzdálenost. Navíc oba byli moc milí a příjemní. Dali si s námi osobní schůzku, aby nám řekli pár tipů, které je na svatbě z "fotografického" pohledu dobré dodržet a celkově bylo fajn si o svatbě povyprávět a sdělit jim naše představy. Navíc nám doporučili i oddávajícího, který údajně dělá nejhezčí svatby. Původně jsme měli zamluvenou matriku, ale na můj vkus jsou civilní obřady většinou hrozně suchý a úřednický. Po doporučení fotografů a našich zkušenostech z minulých svateb jsme se rozhodli pro evangelického oddávajícího, který neměl sebemenší problém s tím, že jsme nevěřící a dokonce nám říkal, že oddává víc nevěřících než věřících. Přinesl na naší svatbu i trochu napětí, protože obřad byl ve 12 hod a oddávající dorazil jako by se nechumelilo až v 11:45. Obřad nám nakonec udělal ale moc hezký.

Nicméně co se týká samotných fotek, tak to je asi jediná věc na naší svatbě, kterou bych příště udělala jinak. Fotky nejsou úplně podle našich představ a na 100 % jsem s nimi spokojená nebyla. Pár hezkých na památku se mezi nimi samozřejmě našlo, ale kdybych vybírala znovu, tak po stejném fotografovi nesáhnu.

Závěrem

V průběhu příprav se mi stávalo, že se stále někdo divil, proč ze svatby nejsem nervózní, co když se něco nepodaří a podobně. Já jsem však nervózní nebyla do posledního okamžiku. Samozřejmě, že když jsem stála sama ve svém pokoji pár minut před obřadem a čekala než si mě táta přijde vyzvednout, tak se mi klepaly ruce jako blázen a co chvíli jsem musela začít rychle mrkat abych si nerozmazala řasenku ještě před tím než nastoupím na scénu. Nicméně určitě se nejednalo o nervozitu spojenou s tím, že se něco nevydaří. 

Zásadním receptem pro skvělou svatbu jsou totiž hlavně skvělí hosté. Pokud máte skvělé hosty, tak věřte, že nikoho nezajímá, že dort si představujete naked, ale místo toho dorazí s totálně dokonale uhlazeným krémem, nebo že růže měly být světle růžové, ale dorazily tmavě růžové nebo třeba že stoly prostě nejdou dát do účka, takže musíte vytvořit nějaký podivný patvar. V konečném důsledku tohle totiž nezajímalo ani mě. Byly to sice menší zádrhele, nad kterými jsem pozdvihla obočí, ale věděla jsem, že tyhle detaily jsou strašně nepodstatný. Vždycky jsem si svoji svatbu představovala hlavně jako zábavu s dobrým jídlem, pitím, hudbou, tancováním a jako skvělou párty, na kterou budou všichni rádi vzpomínat. A to se myslím povedlo. Nechyběl ani můj vysněný ohňostroj, o kterém jsem neměla sebemenší tušení a kterým mi Zdeněk naprosto vyrazil dech. V mých očích se naše svatba vydařila jak nejlépe mohla. Celý den i noc jsme si užili na plno a ještě asi týden poté jsme o svatbě dennodenně mluvili. 

Všem, které to teprve čeká, tiše závidím a přeji, ať se jim svatba vydaří stejně krásně jako nám. Nechte si od ostatních poradit, ale rozhodně si nenechejte do ničeho mluvit a vše do posledního puntíku si udělejte podle sebe. Je to váš den a je jen na vás jaký si ho uděláte :)