June moments

Když se tak dívám na fotky, tak většina června byla v celkem jídelním duchu, což už mi připadá, že začíná být docela pravidlem :D 

Meloun s balkánem a mátou zní možná trochu jako prapodivná kombinace, ale pokud máte rádi všechny tři složky, tak určitě vyzkoušejte.

V Modrém zubu si stále dávám Phad Sam Sean, což jsou podle mě ty úplně nejlepší nudle na celym světě. Tentokrát jsme ale nebyli v Jindřišský, nýbrž ve Spálený, kde tyhle nudle nemají. Vyzkoušela jsem teda red curry a určitě jsem nelitovala. Bylo výborný.

Také jsem v červnu poprvé byla v Lokálu ve Stromovce, kde mají nejen super tatarák, ale mě osobně nadchlo i malinové pivo. 

Kamarádka mě vzala do Pasta Krusta, kde si můžete vybrat druh těstovin a k tomu omáčku. Doporučuju Alfrédo, která se skládá z másla a parmazánu a určitě se ji chystám vyzkoušet i doma.

Společně s mámou jsme se vydaly navštívit babičku, kde jsme se měly královsky a celý víkend jsme jen jedly, ležely u bazénu, jedly a zase jedly.

S přicházejícím létem se ozvalo i moje svědomí a začala jsem běhat. Dřív jsem stěží uběhla 1 km, celkem hodně rychle jsem to vytáhla na 3 a doufám, že tak během 3 týdnů už zvládnu hravě i 4! 

Velkým úspěchem června byly Zdeňkovy státnice, za které jsem ho obdarovala oblíbenou lahvinkou a lístkama na stand up komedika Daniela Slosse, který navštívil Prahu i loni a jeho vystoupení bylo skvělý. Tentokrát se mi podařilo dokonce sehnat i lístky do 1. řady, takže už se nemůžu dočkat října.

Celkem zábavná historka měsíce června je příběh o tom, jak jsme málem ze dne na den koupili pozemek. Naši kamarádi už shání pozemek u Prahy něco přes rok a teď se jim podařilo najít hned dva vedle sebe. Místo to bylo nádherné, ale nakonec jsme se rozhodli ještě nějakou chvíli setrvat v Praze, než nás to tady přestane bavit a přesídlíme se někam do klidnější lokality. 

V Grébovce se konal Apetit piknik, ze kterého jsme odcházeli přecpaný k prasknutí. Po dlouhé době jsem konečně navštívila nějaký food festival, kde byla nabídka hodně pestrá a nejednalo se jen o milion stánků s hamburgrama. Nakonec jsme si hambáč stejně dali, ale je dobrý mít tu možnost volby!

Poprvé jsme si zkusili půjčit Rekola a byla jsem naprosto nadšená. Vzhledem k tomu, že bydlíme hned vedle modřanské stezky, k výletům na kole to přímo vybízí. Chtěli jsme si jen někam zajet na smažák a nakonec jsme ujeli 20 km, což je podle mě na kole bez přehazovačky celkem výkon.

Pokud se pohybujete v Holešovicích, určitě navštivte restauraci La Bottega. Jídlo je zde sice dražší, ale zato vynikající a výběr dezertů je téměř nekonečný. 

A závěrem měsíce, těsně před mým odjezdem na Maledivy jsme se sešli s kamarádama na pikniku ve Stromovce, kde jsme se dozvěděli velkou novinku o dalším zasnoubení. Příští rok mě tedy čekají hned dvě svatby mých blízkých kamarádů a já už se nemůžu dočkat!