Rome day 1

Výlet do Říma ode mě máma dostala jako dárek k 50. narozeninám. A byl to tak trochu dárek i pro mě, protože jsem jela s ní. A skvěle jsme si tuhle dámskou jízdu užily.

Letenky jsem klasicky vybírala podle ceny, takže vyhrál Ryanair, který měl jednu zpáteční letenku od čtvrtka do pondělí za 1.800,- Kč. Hotel jsem vybírala o poznání pečlivěji, protože jsem chtěla, aby měl snídani, alespoň 3* a byl od všeho v dochozí vzdálenosti. Nakonec zvítězil Infinity St. Peter Hotel, který se nacházel asi 5 minut chůze od Vatikánu, takže lokalita ideální. Hotel byl celkem fajn, jen jsem moc nepochopila smysl asi dvoumetrové zdi přímo před oknem. V pokoji nebylo prakticky žádné světlo, takže jsme tam žily tak trochu jako v kobce. Protože jsme v hotelu v podstatě jen spaly, tak nás to ale zas tolik netrápilo.

Naše letadlo přistávalo na letišti Ciampino (v Římě se nachází ještě Fuimicino - na to pozor při hledání transferu do centra), ze kterého jsme jely autobusem Terravision (10 eur zpáteční jízdenka) na vlakové nádraží Termini, kde je i zastávka metra, tudíž se z něj dostanete už kamkoliv. Cesta busem do centra trvala kolem 45 minut.

Poté, co jsme se ubytovali, tak jsme vyrazily na véču s mými kamarády, kteří přijeli do Říma na svatbu a shodou náhod bydleli jen pár ulic od nás. Vybrali jsme náhodnou pizzerii a hned první večeře v Římě byla dokonalá. Před odjezdem jsem měla vyhlídnuto spousto míst z Tripadvisoru, nicméně nakonec jsme ani jedno nevyužily a všechny podniky jsme objevovaly úplně náhodně. Ani jednou jedinkrát se nám nestalo, že by jídlo bylo třeba jen průměrné. Pokaždé jsme byly z jídla úplně nadšený a podle mě v celém Římě neexistuje špatná restaurace :) Někde jsem se dočetla, že podniky se dělí na Trattorii, Osterii a Ristorante a podle toho se liší i cena. Toto rozdělení je myslím vcelku pravdivé a alespoň z našeho pozorování vyplynulo, že Ristorante mají oproti Tratoriím ceny opravdu vyšší. Dalším dobrým tipem jak ušetřit, je místo lahví vína, které se pohybují kolem 20 eur, objednávat Vino di Casa, což je víno rozlévané ve džbánku, jehož cena za půl litru se pohybuje okolo 6 euro.

První ráno v Římě jsme se vzbudily už někdy před 7. Rozhodly jsme se tedy využít brzkého vstávání a vyrazit do Vatikánu. Opravdu se vyplatí si přivstat, protože ve Vatikánu nebyl až na pár jeptišek, které spěchaly do práce, prakticky nikdo. Do baziliky Sv. Petra jsme stály frontu asi minutu. Za 10 euro jsme si následně koupily vstup na vyhlídku na vrcholku kupole, odkud je krásný rozhled na svatopeterské náměstí a celý Řím.

Do Vatikánu je potřeba zahalit kolena a ramena, na což jsem při balení bohužel zapomněla, takže jsem musela vzít zavděk máminým plážovým šátkem, který mi sice vůbec k ničemu neladil, ale svůj účel splnil. Po zbytek dne jsem si ho pak uvázala na hlavu, takže jsem celý den vypadala trochu jako šílenec, ale nemusela jsem alespoň řešit účes.

Poté, co jsme se dostatečně vynadívaly jsme se vydaly k Andělskému hradu, kde jsme usoudily, že si zasloužíme aperolovou pauzičku.

Po aperolovém odpočinku jsme se pomalu začaly shánět po nějakém obědu. Jak jsme tak procházely uličkami, tak jsme pročítaly jednotlivá meníčka až nás zaujalo menu turistiko v Bistrot & Wine Bar Pasquino, které za 10 eur nabízelo předkrm, těstoviny/pizzu a drink dle výběru. Myslely jsme, že to bude takový klasický průměrný polední jídlo, ale nakonec bylo všechno naprosto vynikající! Některé restaurace v Římě proti těmto turistickým menu brojí, nicméně z pozice strávníka musím říct, že není důvod se jim vyhýbat, protože se za 250 Kč královsky najíte i napijete. Toto bistro je navíc moc útulné, skvěle hodnocené i na Tripadvisoru a najdete ho kousek od Piazza Navona.

Odpoledne jsme náš první římský okruh uzavřely procházkou přes Piazza Navona k Pantheonu a pak přes hlavní nákupní třídu Via del Corso, kde najdete spoustu známých i méně známých značek a kde jsme také trochu provětraly peněženky O:-). Musím říct, že Řím je opravdu rájem nákupů. Ze všeho nejvíc se mi líbily místní mini butiky, kde prodávali nádherný věci za celkem příznivé ceny. Via del Corso nás dovedla až k Piazza del Popolo, kde se k mému velkému zklamání konal nějaký letní festival, takže celé náměstí bylo obestavěno pódiem a nejrůznější aparaturou.